Taky to tak nenávidíte? Ráno kouknu z okna a venku šedivo. Ani sníh ani mráz, prostě takovej ten hnus. Takovou zimu máme v Praze bohužel po většinu času. S Džej Džejejem se snažím být alespoň jednou minimálně za den venku. Většinou jsme dopo i odpo. Doma bychom se prostě ukousali nudou, i když má samozřejmě bambilion hraček.

Letošní zima se o dost liší od té loňské. Loni jsem totiž s půlročním dítětem nachodila deset kiláků denně. Jinde než v kočáru nespal. A tak jsem chodila za každého počasí. Letos už je to o něčem jinym. V kočáru furt spí nejlépe, ale když už spí jen jednou denně, tak ten čas chcete strávit holt jinak, než venku na procházce, že jo. A tak chodíme na hřiště, kde nikdo jiný není. Do parků, kde jsou jen pejskaři nebo podobně zoufalý mámy jako byla já loni. A nebo do heren. To když už je venku fakt hnus nebo když se chci socializovat s jinýma matkama. Za letošní zimu jsme toho už v Praze prolezli fakt hodně na to, abych vám to tady mohla sesumírovat. Takže tady to je. Vybrané pražské herny od té nejlepší po ty slabší.

 

  • Divoké matky, Karlín

Prostor Divokých matek je starý karlínský byt

Tohle místo mě fakt nadchlo. Starý karlínský byt předělaný na hernu působí dojmem, že jste doma, ale máte u toho super kafe a ještě víc super zákusek. Co jsem tady nejvíc ocenila, je právě koncepce toho prostoru. Často v hernách narážím na to, že sezení pro rodiče je daleko od prostoru, kde si hrají děti, což u menších dětí prostě nejde dohromady. Tady jsou hračky všudypřítomné. Herna a kavárna je prostě jedno a to samé, což je v kombinaci s přátelským personálem dokonalost.

 

  • Zemědělské muzeum, Letná

V zemědělském muzeu si můžete půjčit i odrážedlo v podobě traktoru

Možná si říkáte, že je vaše dítě na tohle ještě malé. Jestli je mu víc než rok a má rádo traktory a zvířata, tak si buďte jistí, že se mu v Zemědělském muzeu bude líbit. Několik pater výstav, do kterých se může samo zapojit, osahat a pohrát si. My jsme zde strávili něco málo přes hodinu a bylo to super. Jen svačinu si vemte s sebou, není kde si jí pořídit. A lépe bez kočárku, pokud to úroveň chůze dovoluje 🙂

 

  • Králík v rádiu, Karlín

Taková konkurence Divokých matek. Řeknu to asi takhle. Pokud chcete profi hernu, kde vám profi paní dohlídce na dítě, než si vypijete profi kafe a sníte profi oběd, tak běžte do Králíka v rádiu. Jestli se chcete cítit jako doma, běžte do Divokých matek. Tím ale nechci říct, že by byl Králík v rádiu špatný. Je to čistý, hezký prostor plný fajn hraček. Jen ty ceny odpovídají tomu, že dostáváte profi služby.

 

  • Království železnic, Anděl

Náš milovník mašinek byl z Království železnic nadšený.

Pro našeho milovníka mašinek naprostá nutnost. Opět vás možná překvapí, že i tato výstava je vhodná pro děti plus mínus roční. Hodí se, když už hezky chodí samy, protože je zde několik herních prostorů, kde si mohou pohrát a odpočinout si od pozorování mašinek jezdících sem a tam. Jinak ale počítejte s tím, že budete malé děti muset nosit, aby na mašinky viděly. Možná že bych příště vzala spíš nosítko, aby z něj líp viděl a já neměla po návštěvě ruce až u kolen. Připravte se na vyšší vstupné a zhruba hodinovou návštěvu.

 

  • Kavárna Juliš, Václavské náměstí

Herna v kavárně Juliš s výhledem na Prahu

Často jsem řešila, kam v centru na kafe, aby si u toho mohlo dítě hrát a já mohla v klidu usrkávat své lungo. A pak jsem někde četla o kavárně Juliš, která je součástí hotelu s bazénem přímo na Václaváku. Vyjedete výtahem do posledního patra, necháte na chodbě kočár a můžete se jít kochat výhledem na celé centrum Prahy. Herna není nijak veliká, ale bohatě stačí. Ten prostor společně s výhledem stojí za to.

 

  • Solná jeskyně, Strašnice

Jako na pískovišti jen s tím rozdílem, že místo písku nabírá sůl, to je solná jeskyně.

Máme doma atopika a u těch, jak je známo, pomáhá pobyt u moře. Jenže tam se dostanem tak jednou za rok, že jo. Když jsem tedy zjistila, že kousek od nás v ulici Černokostelecká otevřeli cvičení pro děti přímo v solné jeskyni, šla jsem to zkusit. Co se náplně týče, nečekejte nic víc než na jiných cvičení pro děti (říkanky, hudební nástroje, opičí dráhu, rozvoj motoriky). Supr ale bylo, že byl Džej Džej skoro hodinu v prostoru, který se dá srovnat s pobytem u moře a celá zem je pokrytá drobnými kristalky soli, takže se v ní dá hrát jako na písku. A to bohatě stačilo, my bychom ani další program nepotřebovali.

 

  • Areál Vltavanů 229, Braník

Bazének s míčky není v Areálu Vltavanů 229 moc dobře řešený.

Tenhle prostor neurazí ani nenadchne. Výhodou je sezení přímo u dětského koutku, ale jsou zde určitá „ale“. Bazének s míčky je moc malý na to, aby do něj končila velká klouzačka. Děti si v něm hrají a do toho musí stále uhýbat tomu, kdo se klouže. Velký schod vás nutí dávat na dítě neustále pozor a schody na klouzačku jsou absolutně children unfriendy.

 

  • Národní muzeum, nová budova, Václavské náměstí

Dětský koutek v Národním muzeu by mohl být lépe značený.

Byli jsme zde na výstavě Noemova archa (která je mimochodem taky moc fajn) a prošli jsme jí nějak moc rychle. Úplně náhodou jsem si v plánku budovy ve výtahu všimla, že v přízemí u šaten je dětský koutek. Místnost zastrčená dál od hluku a vybavená všemi možnými hračkami z Ikea úplně stačí pro chvíli hraní si uprostřed města. Když chcete po výstavě ještě zabít chvíli času, určitě tam běžte. Vstupné žádné a děti většinou také žádné, protože o tom málokdo ví. Nechápu, proč to nemá národní muzeum lépe značené.

 

  • Národní knihovna, Mariánské náměstí

Dětský koutek v Národní knihovně.

Chodíte do knihovny? A taky se vždycky modlíte, aby bylo dítě potichu a nerušila místní ticho? V Národní knihovně naštěstí na děti a jejich touhu po hře myslí. V dětské sekci najdete koutek, kde si mohou půjčit jakoukoliv knížku (mají zde i leporela pro nejmenší) nebo si postavit něco z lega.

 

  • Človíčkov, Lužiny

Človíčkov těsně před náletem dětí.

Takhlenc. Prostor dobrej. Super jsou dráhy na ježdění odrážedel a celkové polstrování prostoru, takže zrnění hrozí minimálně. Ale. Pokaždé když jsem tady byla, tak jsem odcházela s bolehlavem. Pokaždé zde bylo tucet dětí, většinou staršího věku a batolata se mezi nimi tak nějak prodírala, všichni lezli přes všechny a nedalo se tady být déle jak hodinu. Za mě nikdy víc.

 

  • Coolnička, Vršovice

Coolnička je sice na posledním místě, ale to neznamená, že by to byl úplně průšvih. Jako dá se to. Ale pokud máte na výběr, běžte do některého výše zmíněného prostoru, určitě se tam budete cítit lépe. Coolnička je plná plastových, opotřebených a mnohdy i špinavých hraček. A když říkám plná, tak opravdu plná. Na prostoru dvou místností zakopáváte o tisíc hraček. Při naší poslední návštěvě jsem musela s Džej Džejem dokonce odejít, protože už byl přepodnětovaný. Znáte to, když dítě chce všechno a vlastně nic. Už to prostě nešlo. Možná kdyby ubrali a trochu hračky pozměnili, tak by udělali lépe.

 

 

 

 

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *