I když máme smůlu a není přestupný rok, tudíž oficiálně své poloviční první narozeniny Džej Džej neslaví, tak přesto..dneska by to býval byl půl rok, co je na světě. V dětském světě je to určitě milník, který stojí za to zmínit.

Vždyť většina hraček, které jsou aspoň trochu zábavné, jsou od šesti měsíců. V šesti měsících se také většinou začíná s příkrmy. Většině dětem rostou zuby, začínají lézt, sedět, objevovat svět a také většina aktivit jako je cvičení pro miminka nebo plavání bývá od tohoto věku. Od půl roku dál by také Džej Džej měl vědět, že jsem jeho máma, že Kuba je jeho táta a pozná nás ve skupině jiných lidí. Začíná z něho prostě být víc a víc člověk se vším všudy.

Před šesti měsíci mi na břiše přistál chlapeček, který na mě už tehdy valil ty svý obří oči, rozhlížel se po porodním sále a jakoby se těšil, až ten svět pozná blíž.

To mu zůstalo. Ta zvídavost, valení očí na všechno kolem a u mě na břiše je taky rád. Už se známe navzájem, víme co od sebe očekávat a dny začínají být tak nějak víc zvládnutelný.

Není to ale jen o tom, že Džej Džej je půlroční miminko, ale také já jsem půlroční matka. Jsem pyšná na to, že osm kilo Džej Džejovy váhy je čistě díky mým prsům, že jsme to fakt dokázali. Kojit aspoň půl roku byl takový můj těhotenský cíl, který se pak po porodu posunul na rok. Ale i tak. Vidět, jak vaše dítě roste jenom díky vám a tomu co mu ze sebe dáváte, je neuvěřitelný pocit.

Jasně, i po půl roce jsou občas stavy, kdy o sobě pochybuju a kdy prostě nevim. Třeba když se poslední dobou stává, že najednou z ničeho nic začne fakt hodně brečet a není k utišení. Zuby? Nevim.

Momenty, kdy prostě nevíte a děláte věci tak, jak vám velí instinkt, asi k mateřství budou patřit už navždycky.

Půlroční máma a táta. Půlroční rodiče, co spolu byli dvakrát na večeři někde venku. Nebudu řikat, že bych nešla do kina, do divadla, na párty. Nebudu řikat, že mi nechybí rande s mým vlastním manželem. Vim ale, že tohle není na furt. Přijde čas, kdy Džej Džej nebude mý prsa potřebovat a nebude tak problém vzdálit se na dýl než na tři hodiny. Těšim se moc, ale zároveň to teď pro něj ráda udělám.

A na konec? Je pro mě naprosto nepředstavitelný, že ještě jednou tolik a Džej Džej bude třeba chodit, vypadat zas uplně jinak, mít třeba plnou hlavu vlasů a možná i jinou barvu očí. Možná řekne sem tam nějaký to slovo a hlavně, hlavně bude teplo! Můžu se vsadit, že to uteče stejně, jako těch dosavadních šest měsíců. Tak hurá na ně!

Džej Džejova ručička v půl roce versus jeho náramek z porodnice, který ukazuje, jak hubené měl tehdy ruce

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *