Trojka na začátku týdnů těhotenství vystřídala dvojku a já musím na rovinu přiznat, že jde do tuhého. Poslední týden jsem vlastně poprvé zažila, nebo spíš zažívám, opravdové strasti těhotenství, které se mi zatím pěkně vyhýbaly. Důvodem je roztahující se spona stydká. Mrcha. Už jenom jak to zní, tak mám husí kůži. A co potom když jdu, nebo spíš se belhám, jak po hodně dobře strávené noci, jestli mi rozumíte.

Samozřejmě jsem se na to ptala i doktorky na středeční prohlídce. Je to v tomhle týdnu prý normální. Vazy, pánev, svaly vše se připravuje na porod. Co se Džej Džeje týče, tak ten je v pohodě. Leží trochu na šikmo, ale hlavou dolů a vše vypadá že je, jak má být. S blížícím se porodem mě samozřejmě začíná zajímat jeho velikost a váha. „No, má docela velkou tu hlavičku.“ Komentovala doktorka měření jeho hlavy. Aj. Hlavou mi bleskne slovo „nástřih“. „No, připravte se na to, že bude celkově větší.“ Pokračuje v měření. Jak se mám sakra připravit? Než to stihnu vymyslet, tak se doktorka přesune zpátky ke svému stolu a něco zapisuje do počítače, když se vyděsí a vyhrkne: „Ježiši, já se Vám hrozně omlouvám, spletla jsem se a myslela jsem si, že jste ve 25. týdnu. Tak v tomto případě jsou rozměry dítěte naprosto normální.“ Uf.

Džej Džej tedy váží nějakých 1 100 gramů, já mám nahoře 8 kilo a před sebou posledních 14 dní v práci. Už se začínám na tu novou životní etapu fakt těšit.

 

 

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *