Je to tady. Mezník, na který jsem se už nějaký ten pátek těšila. Nové vzrůšo. Nové objevování. Výzva. V našem tandemu Džej Džej-máma jsem to tak dost pravděpodobně brala jenom já, ale já se těšila i za něj. Vždyť ten kluk vůbec neví, kolik je na světě skvělých jídel a chutí a já můžu být u toho, kdy je všechny začne objevovat. To je prostě na tom mateřství super.

Zprvu jsem měla plán, že se zeleninou začneme až po ukončeném šestém měsíci. Jen ať si to „jen kojení“ užívá co nejdýl. Chtěla jsem kašlat na nějaké imunologické okénko a na to, že všichni kolem mě, co mají podobně staré dětí, už dávno začali. Jenže Džej Džej to, jako vždycky, rozhodl za mě. Poslední dva týdny jako by byl nenažraný. Kojit by chtěl po dvou hodinách maximálně ve dne i v noci. A to už kolikrát vydržel přes den i čtyři. Začínala jsem mít tak nějak pocit, jestli mu to při jeho skoro osmi kilech ještě pořád stačí. Třeba má hlad. A tak jsme začli ochutnávat.

S velkou slávou jsem nakoupila bio mrkev, uvařila ji doma na páře s přesvědčením, že dokud to půjde, budu připravovat stravu domácí. Po zakápnutí extra panenským olivovým olejem jsem mu tu kaši naservírovala v jeho krásné, od Ježíška nadělené, mističce. A odměnou mi byl tento výraz.

Džej Džej chudák vůbec nevěděl, a stále ještě neví, co mu to jako strkáme do pusy a co tam s tim má dělat. Vždyť normálně jídlo stříká až do krku, tak co teď s tou kaší na jazyku. Ven s ní z pusy.

A tak jsem k tomu zkusila ještě dýni, což mělo podobný efekt. Teď se chytáme na batáty a červenou řepu. Zatim všechno kupuju v bio kvalitě, ať ho od těch pesticidů ještě chvíli uchránim, ale je mi jasný, že věčně mě to bavit nebude. Velký výběr bio zeleniny a ovoce mají třeba na http://www.kosik.cz.

Protože jsem od přírody dost teoretik a než něco jdu dělat, tak se to snažim nastudovat, i k příkrmům jsem něco načetla. Dost mi v tom dostání se do obrazu pomohla knížka od Annabel Karmel Bible dětských příkrmů, která je nejen plná všech možných rad, ale také obsahuje přes 200 receptů. Brzy se s vámi o pár z nich podělím.

Teď je ale čas shrnout si ty nejdůležitější informace k tomu dětskému gurmánskému startu. Tady jsou v podobě Desatera dětských příkrmů:

  1. Měj s dítětem trpělivost, je to pro něj úplně nová věc.
  2. Neboj se opakovat tu zeleninu, se kterou si jednou neuspěl. Chutě se mění.
  3. Kup si omyvatelný bryndák, ty skvrny od mrkve nejdou vyprat.
  4. Rozmixovanou zeleninu zakápni trochou extra panenského olivového oleje, vitamíny se budou lépe vstřebávat a kadění taky půjde líp.
  5. Na začátek zkus přidat do zeleniny trochu odstříkaného mateřského mléka, ať má dítě v puse něco, co zná.
  6. Lžičku s jídlem dávej dítěti co nejhlouběji do úst, ještě ji neumí posouvat po jazyku a takhle toho skončí méně venku.
  7. I když to může být těžké, u ochutnávání by měla panovat dobrá nálada, dítě nemá být hladové ani najedené a má to být taková spíš hra.
  8. Začínej zeleninou, po měsíci zkus přidat maso a ke svačině ovoce.
  9. Dobrý pomocník je sítko, které si dítě samo drží a žužlá přes něj třeba rozvařenou mrkev. Jednak jí v podstatě samo a jednak nehrozí, že mu něco zaskočí.
  10. Měj s dítětem trpělivost. Může to být fakt dlouhý proces.

 

Ta trpělivost je tam dvakrát samozřejmě schválně. To je totiž asi to nejdůležitější. Džej Džej mě jí učí od svého narození a musím říct, že se mu to docela daří.

Tak ať jim chutná!

 

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *