Dnes slaví svátek všechny ženy. Holky, ségry, babičky, mámy. Prostě ty, které mají pipinu místo pindíka, jak co nevidět řekne sám Džej Džej. Svátek který ještě nedávno znamenal velkou slávu v podobě rudých karafiátů se dneska už moc nenosí. Proč taky. Ženský jsou uplně jiný kafe než co to bejvávalo.

Už nevstáváme ráno ke slepicím a prasatům, už nenosíme zástěry, které nejsou z Ikea, už si nenatáčíme vlasy na natáčky a už nepracujeme u pásu. Většinou.

Naopak. Vstáváme sice brzo, ale to proto, abychom šly do fitka. Protože odpoledne máme víno s kámoškou nebo lekci jógy nebo španělštinu. Vaříme asijskou kuchyni nebo podle food bloggerů. Vlasy nám upravují muži, co mají rádi další muže. Práce je poslání našeho života a hlavně, hlavně se chceme prosadit. 

Pak někde možná přijde to dítě. Protože by se mělo, třicítka na krku! A my jsme najednou překvapený, že to nejde tak rychle. Že jsme vlastně měly ty prášky vysadit trochu dřív, nebo se na ně uplně vykašlat od začátku, nechat to osudu jako naše mámy a babičky. Protože nebejt toho osudu, dost možná by tady většina z  nás včetně mě ani nebyla.

A pak to přijde: Dítě. Fitka, vínečka, jógy, shopping, jen tak surfing se najednou změní v „nejlepší krém proti strijím“ nebo „co dělat při ranní nevolnosti“, „jak na únik moči“, těhotenské šaty“, „recenze kočárků“. A najednou je mise uplněj jiná: být nejlepší matkou. Porod nás prostě totálně změní ať si to chcete přiznat nebo ne.

„Být dobrou matkou“ v dnešní době znamená hodně náročný úkol. Člověk si toho musí hodně nastudovat, protože jinak umře, což znamená, že ho jiné matky vyargumentujou na sociálních sítích. Takže je potřeba nastudovat správnou manipulaci s dítětem, eko přípravky, jestli látkovat nebo nelátkovat, jestli šátkovat nebo nešátkovat. Kde se prodává bio zelenina na příkrmy a jaké je číslo na nejbližší laktační poradkyni. Jak zažít orgasmický porod, jaké jsou všechny kojící polohy a jaké jsou nejlepší kapky na prdy. Přírodní samozřejmě!

A to je jenom zlomek z toho, co dnešní ženy-mámy musí všechno znát, umět, vědět. Nechci se nikoho dotknout, já sama slepě jdu za více než polovinou z toho zmíněného výše. Proč? Protože chci být dobrá máma. Protože věřim, že některý ty věci prostě pro Džej Džeje dobré jsou. Mám ale pocit, že už z toho začínáme občas bláznit. Že nám chybí tolerance pro jiné názory, zdravý úsudek a instinkt. A o tom přeci mateřství je hlavně.

Všechny mámy, všechny jste ženy, tak si ten dnešní den pěkně užijte. Ať už s karafiátem nebo bez. Udělejme si ho hezký tak, jak ho chceme my a ne jak nám říká nějaká poučka. Ať to znamená cokoliv.

Okomentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..