…náročné, krásné, zážitkové, horké, slané, cestovatelské, poznávací. Tyhle řádky píšu v den, kdy jsme se vrátili. Chtěla jsem tu naší první cestu ve třech sesumírovat ještě za čerstva. Ještě dřív než mě semele Chci číst dál
Je necelá půlka září a my za sebou máme první týden dovolené. Letos jako každý rok na čtyřech kolech, které nás tentokrát zavezly na ostrov Sardinie. Poprvé s dítětem v obytňáku. Už po těch sedmi dnech vím, že tahle Chci číst dál
Tak to máme za sebou. Byly to takové malé Vánoce, přišlo mi. Všichni pěkně pohromadě u nás doma, spoustu dárků a hromada jídla. A do toho já ve stresu, dítě na roztrhání a dort na zemi. Ale hezky popořádku. Oslava v Chci číst dál
Jeden rok. 365 dní plných slz, zoufalství, radosti, strachu, naplnění, objevování. Takovou školu jako v tomhle roce jsem v životě ještě nedostala. K mateřství jsem si toho spoustu nastudovala, abych pak v prvních Chci číst dál
Jsou to takové obávané milníky: odstavování, odebrání dudlíku, nočník. Jak dítě roste, je zkrátka čas na osamostatňování. Jako dnes kolem všeho i kolem nočníku je toho hodně řečeno a napsáno. Jako se vším to má Chci číst dál
Za více než dva týdny bude Džej Džejovi rok. Velkej kluk. Tak jsme si řekli, že už je čas, aby se jeho pokojík stal nejen hernou, ale i místem na spaní. Bylo to spíš impulzivní rozhodnutí, kdy jsme se jednou prostě Chci číst dál
Za měsíc to vypukne! Džej Džejova první birthday party. Popravdě, jsem z toho už teď fakt trochu dojatá. Mému chlapečkovi už bude rok. V hlavě mám článek, kde vám to všechno, co se za tu dobu událo, sesumíru, teď Chci číst dál
Je to přesně pět měsíců, co Džej Džej ochutnává i něco jiného, než je mateřské mléko. A já můžu s jistotou říct, že učení dítěte stravovacím návykům je zatím moje nejtěžší mateřská zkouška. Je to fakt peklo. Někdy Chci číst dál
Ty ještě kojíš? Ty už nekojíš? Ty nepoužíváš látkové pleny? Ty dítěti nevaříš domácí jídlo? Tvoje dítě nejí rohlíky? Proč mu raději nedáš ten ochucený jogurt místo toho bílého? On neumí sám usnout v postýlce? On se Chci číst dál
V době s břichem mě spoustu lidí varovalo, že po narození Džej Džeje už nikdy nebudu sama. Fajn, beru. Ale že mě někdo bude doslova šikanovat 12 hodin denně? Na to mě nikdo nepřipravil! Mateřství bolí. Začíná to Chci číst dál
Kdo je ta matka
Blog jsem začala psát v momentě, kdy jsme se rozhodli stát rodiči a měli tak před sebou poměrně dlouhou cestu do neznáma. O tom, co všechno předcházelo pozdější radosti, je zaznamenáno v rubrice Před Břichem a o tom všem, co se dělo po dobu těch devíti měsíců si počtete v rubrice S Břichem. A logicky, ta finální, současná etapa nese název Bez Břicha. A kdo jsem já? Matka, co ráda někam vyběhne nebo vyjede, trávit čas v kuchyni ji nevadí a Prahu miluje nadevše. A ještě dodatek pro ty, kdo přišli až v průběhu: Máme kluka a jeho „pracovní“ jméno je Džej Džej = Jakub Junior (JJ tedy anglicky Džej Džej)
Nedávno okomentováno